Námětovým hřištěm prvního Kozího příběhu byly staré pražské pověsti. Spolu s venkovanem Kubou a jeho Kozou se diváci mohli užasle procházet křivolakými pražskými uličkami, přiložit ruku k dílu při stavbě Karlova mostu, nahlédnout do tajemné dílny mistra Hanuše, autora staroměstského orloje a tajit dech nad osudem jeho pomocníka Matěje, který se coby nájemník ve Faustově domě spolčil se samotným Ďáblem. Na konci příběhu ale Kuba s Kozou a s dívkou Mácou Prahu opouštějí. Vydávají se do světa za jejími hradbami, do světa, kde namísto příšeří dlážděných uliček svítí slunce a roste tráva, do světa, kde se může stát doslova cokoliv.
A přesně k tomuto kroku se rozhodli také tvůrci v pokračování s názvem Kozí příběh se sýrem.
V „Pověstech“ nechyběl chlupatý duch, kostlivci, bezhlavý ponocný, ohnivý kočár, šibeniční vršek, kat Mydlář. Atmosféra celého filmu byla často strašidelná a středověká Praha byla ze všeho nejvíce ponurá. „Při tvorbě jsme mysleli spíše na starší děti školního věku a také na to, že současné děti jsou otrlejší, než jsme byli my,“, potvrzuje Tománek.
To se ale s novým příběhem prostořeké Kozy mění, tvůrci mají ambici oslovit a pobavit diváky doslova všech generací od předškolních dětí až po jejich rodiče. Vykročili tedy do světa neomezených možností českých pohádek.
„Oproti jedničce má Kozí příběh se sýrem pohádkovější ladění a užít by si ho měli hlavně děti s rodiči. Neznamená to ale, že bychom na starší diváky nemysleli. Snažili jsme se do filmu dostat ještě více gagů a humoru, než tomu bylo u prvního dílu, navíc nás čeká lehce akční finále. Chybět nebude ani nějaké to strašení,“, přibližuje režisér Jan Tománek.
Svět pohádek tvůrci oblékli do stejné nezaměnitelné výtvarné stylizace, jakou známe už z prvního filmu, a se kterou Kozí příběh: Pověsti staré Prahy sklidil tolik úspěchů, včetně nominace na Českého lva, ceny Kristián z Febiofestu, hlavní ceny na dětském festivalu v Buenos Aires a další ocenění na zahraničních festivalech nebo titulní stránky Animation Magazine.
Pokud se ve světě pohádek měří čas na roky, potom se Kozí příběh se sýrem odehrává přibližně šest až sedm let po prvním filmu. Kuba a Máca se usadili v Sýrovém království, spolu s Kozou se živí jako sýraři a narodily se jim dvě děti - Honzík a Zuzanka. Oba sourozenci se ostatně spolu s věrnou a nestárnoucí Kozou stali v novém příběhu hlavními hrdiny a průvodci pohádkovým světem, kterým se musí proplést, aby našli Kubu a Mácu. Ti totiž jedné noci záhadně zmizeli...
Originální Království, kde se král na hradě oddává naplno své mlsné vášni ve voňavých sýrech, jejichž chuť zcela povýšil nad zlato, je zaplněno známými pohádkovými postavami, pohádkami a odkazy na ně. Důležitou roli hrají Dlouhý, Široký a Bystrozraký, kteří se s hlavními hrdiny vydají na cestu do pekla. Jejich hlavní zastávkou je typicky český čertův mlýn, děti musí projít tajemným strašidelným lesem, nechybí ani vodník nebo ježibaba. Klasický pohádkový motiv pak nepostrádá král, který váben vůní využívá ve spánku k cestě za sýry mraky i měsíc. Dívky mohou být možná trochu smutné, protože na hradě a ve filmu chybí princezna, ale nemusí. Jednou z hlavních postav je Zuzanka a titulní Koza je koneckonců taky holka.
Právě peklo spolu s jeho temnými obyvateli je zárukou, že Kozí příběh se sýrem se nestane podívanou, v níž schází napětí a náboj. „Nechybí tu samozřejmě trocha tajemna a silná postava zloducha,“, zdůrazňuje režisér Jan Tománek.
Ostatně, svou schopnost pobavit děti stejně tak jako dospělé si film už ověřil na festivalu ve Zlíně, kde se na promítání bavilo stejně tak dětské publikum jako jeho dospělý doprovod.